Přeskočit na obsah

Každý exponát má svůj příběh, i když je to „jen fotka“

11.05.2016

zdroj: Pavel Tacl

Když návštěvník prochází Muzeem řemesel v Letohradě, většinou ani netuší, jaké příběhy jsou s exponátů spojeny. Někdy to jsou příběhy smutné a kruté, jindy zase dojímavé, málokdy jsou však veselé. Uvedu „příběh jedné fotografie“…

Pavel Tacl majitel muzea vypráví…

O tehdejším nesnadném a skromném životě lidí hodně napoví skupinové fotografie z té doby. Jakmile nějakou někde objevím, třeba v antikvariátech ve starých albech, zvětším si ji, aby se dala lépe prozkoumat. Kromě technických detailů se dá hodně vyčíst z pohledu těch upracovaných a sedřených lidí. Taková byla i fotografie neznámé rolnické rodiny, která mě natolik oslovila, že jsem ji nechal zvětšit do formátu 1 x 1,5 metru a pověsil na zeď do expozice zemědělství a použili jsme ji i na titulní stranu další série propagačních letáčků muzea. Asi za rok jsem měl v poště email: (zkráceno)

Dobrý den, 
ve Vašem tištěném letáku "Muzeum řemesel Letohrad" jsme s příbuznými poznali fotografii 
na první stránce. Jedná se o rodinu sedláka Josefa Hamrníka z Polních Chrčic č. 11 s rodinou
a čeledíny asi z roku 1930. Já jsem vnuk Josefa Hamrníka. Polní Chrčice budou letos slavit
650. výročí. Byli jsme požádáni zastupitelstvem obce o nějaké materiály z historie vesnice.
Tuto fotku známe, ale nepodařilo se nám ji nalézt. Hospodářské stavení č. 11 v Polních
Chrčicích bylo postaveno v roce 1907otcem p. Josefa Hamrníka. Na výměře cca 20 ha
hospodařili společně s manželkou Anežkou a jeho rodiči. Postupně se jim narodily dcera Marie
(1921), Miloslava (1925) a Anna (1926). Hospodářství fungovalo s různými výkyvy, ale stále
se zvětšovalo. V nejlepších letech měli 5 koňů, tažné voly a asi 10 krav. V roce 1938 p. Hamrník
onemocněl zápalem plic a zůstal dlouhodobě nemocný. O hospodářství se musela starat
manželka za pomoci dcer a s výpomocí najatých lidí z vesnice. Takto to fungovalo až do r 1947,
kdy na následky dlouhé nemoci zemřel a i potom. V roce 1940 se vdala do Sán nejstarší dcera.
V roce 1947 se vdala dcera Miloslava a v roce 1954 dcera Anna. Obě stále pracovali na statku.
V 50 tých letech v době pronásledování kulaků, za které byli samozřejmě považováni, byla paní
Hamrníková zatčena a držena ve vazbě kvůli zamlčení 1 ks selete proti evidenci národního výboru.
S tím byla spojena domovní prohlídka, při které přišli o peníze a cennosti. V té době byly
sousední obce združstevněny a založená JZD a státní statky fungovaly velice špatně. V Polních
Chrčicích po mnoha pokusech došlo k založení družstva až v r. 1958. Ještě si já sám pamatuji
svádění dobytka do společného, rozorávání mezí a odebírání zemědělských strojů. Protože JZD
zde nebylo založeno takovým bezohledným způsobem jako se to dělo začátkem padesátých let,
bylo zde družstvo celkem rozumně vedeno, lidé si tu začali na tuto dobu slušně vydělávat.
V roce 1969 zemřela Anežka Hamrníková. Dcera Miloslava s rodinou žila v č. 37 po svých
prarodičích až do smrti a dcera Anna žije na bývalém statku dodnes.“
S pozdravem M. S.
30. 1. 2011 

Pavel Tacl pokračuje…

Musím vám říct, že to bylo pro mne veliké překvapení. Okamžitě se zrodil nápad paní Hamerníkovou na jejím statku navštívit a vyfotit ji na stejném místě, kde vznikla ta historická fotka před více než 80-ti lety. Paní Anna byla velice ochotná a tak jsme ji 28. 6. 2011 v jejích 85 letech navštívili.

Díky ztracené fotografii se stala paní Hamerníková s její rodinou natrvalo konkrétní součástí exponátu – jednoho z příběhů Muzea řemesel v Letohradě. (na fotografii třetí dítě zleva.)

www.muzeumremesel.cz

rop eu
nahoru