Přeskočit na obsah

Genius loci i zázračná moc míst Orlických hor i Podorlicka…

31.07.2017

zdroj: DS OHP

Genius loci je latinské slovní spojení znamenající „duch místa“. V římské mytologii byl genius loci duch či bůžek, ochraňující určité místo. V dnešním slovníku má tento obrat spíše význam specifické, tajemné či magické atmosféry. Tuto energii vyzařují mnohé studánky a poutní areály, kostely, kapličky či kříže, památky i místa v krajině, často spojené s příběhem či významnými osobnostmi. V Orlických horách a Podorlicku jich najdete několik, a my vás vezmeme alespoň za některými z nich…

Jedním z nich je již zmíněné poutní místo Neratov, s chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Neratově. Ale není to zdaleka jen tím, že má krásnou prosklenou střechu, ač právě přirozené světlo a nebe nad hlavou zde vyvolává příjemné pocity uvolnění a naděje. Kostel je i energetickým místem, dva silné pozitivní energetické body se nacházejí uvnitř kostela. Snad právě proto se i přes nepřízeň osudu zachoval až do dnešních dnů. S místem se pojí také příběh, který jsme nezmínili. Vypráví o zázračné moci, která se přičítala sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. V průběhu 17. století se rozmohla tradice náboženských poutí, kdy poutníci putovali právě k této zázračné sošce Panny Marie, u které vytryskl pramen. Vznikly tu malé lázně, a právě zde bylo mnoho lidí uzdraveno. Vše se přičítalo tomuto místu i zázračnému prameni. Je zde uložena dokonce Kniha zázraků, kam se již od poč. 18.stol. zapisovaly zázračná uzdravení i vyslyšené prosby Panny Marii, v knize jich najdete stovky. V té době toto putování za Pannou Marií dalo podnět k založení poutní tradice, kterou se podařilo znovu obnovit, a Neratovské poutní slavnosti jsou opět známé a hojně navštěvované. Kostel je lidem přístupný v kteroukoliv denní i noční hodinu, atmosféru si tu tak můžete vychutnat třeba v tónech východu či západu slunce. www.neratov.cz

Další mariánská poutní místa, která se stala cílem poutí díky určitému tradovanému zázraku objevíte například v Bohdašíně u Nového Hrádku (Rokole), v Deštném (kaple na Dříši), nedaleko Dobrušky (Studánka u Chábor), u Přepych (Dřízna), v Klopotech u Tiché Orlice mezi Ústím a Brandýsem n.O., na Mariánské hoře u Lanškrouna či v České Třebové.

Četnými legendami ve spojení se zdejším pramenem je opředena poutní kaple Panny Marie Pomocné na Horách u České Třebové. Vypráví o chromém ubožákovi, který se umyl v tomto prameni a vyskočil zdráv. Berle pak pověsil na památku na strom vedle obrazu. Další zázračná uzdravení popisuje pamětní kniha, ve které se píše, že se nejčastěji léčili nemocné oči a uši, ale také svrab, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů, hlavy a dalších orgánů. www.mmct.cz

Poutní místo Rokole v Bohdašíně nedaleko Nového Hrádku pro změnu vzniklo podle legendy o zbloudilém děvčátku ve zdejších lesích, které se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se jí zjevila a vyvedla ji z lesa ven. Na místě jejího zjevení pak vytryskl pramen vody, jenž podle jiné legendy zase uzdravil slepého lesníkova synka. Zbožní lidé u zdejšího pramene pověsili mariánský obrázek, později zde byla postavena dřevěná kaple. Byl do ní zavěšen obraz Panny Marie s Ježíškem, známý také jako Panna Marie Rokolská. Dnes tu najdete kapli s léčivou studánkou, kostelík a dřevěnou loretu, a na protějším vrchu také křížovou cestu. Na jejím XII. zastavení lze cítit velmi silně zemskou energii.

Nový Hrádek je malebné horské městečko u hranic s Polskem, které je významnou křižovatkou turistických cest. Vrch Šibeník nabízí krásné panoramatické výhledy do kraje a okolí Kunětické hory, ale také na Orlické hory či vzdálenější Krkonoše. V lesích na skalním ostrohu obtékaném říčkou Olešenkou poté objevíte kdysi mohutný středověký hrad Frymburk. V minulosti byl natolik významný, že se zdejším Orlickým horám se po staletí říkávalo Frymburské. Dnes zde zůstala na fylitových skalách pouze jeho zřícenina a torzo masivní válcové věže, která se svým průměrem celých 18 m řadí mezi nejmohutnější věže ve střední Evropě a je nejširší stojící hradní věží na našem území.  www.novy-hradek.cz

I hrady a tvrziště mají své genius loci. Hned několik takových ukrývá okolí města Chocně. Pojďte je s námi blíže poznat…

Choceň se svým nejbližším okolím byla osídlena už v době bronzové, což dokládají četné archeologické lokality a zbytky tamních tvrzišť a hrádků. V okolí města najdeme celkem pět hrádků – Hlavačov, Zítkov, Vranov, Darebnice a Hrádníky. Ač se dodnes zachovaly často jen jako terénní nerovnosti a mnohdy jsou zcela zalesněny, jedná se o pozoruhodná místa, která stojí za to navštívit.

Hlavačov je hradiště, které má lichoběžníkový půdorys a je ze tří stran opevněno impozantním, 6 m hlubokým příkopem a až 3 m vysokým valem. Uprostřed je na místě bývalého hradu pahorek s prohlubní v místě bývalé věže. Zítkov, původní hrad nad levým břehem Tiché Orlice, který je v současnosti již jen výraznou oválnou vyvýšeninou, příkopem rozdělenou na předhradí a vlastní hrad. Vranov byl středověký hrádek, který rozbořilo vojsko markraběte Karla, pozdějšího krále Karla IV. při tažení k Potštejnu roku 1338. Jediným pozůstatkem je mělký srpovitý příkop, oddělující skálu od okolní planiny. Na hradišti stávalo pravděpodobně jen jediné věžovité stavení. Darebnice původní tvrz, ze které se dnes dochovaly pouze terénní nerovnosti, hradní příkop a val. Hrádníky nebo též Hradníky, původně tvrz nebo hrad, který stával na skalnatém ostrohu chráněném strmými srázy. Dodnes se dochovaly pouze terénní nerovnosti a velmi skrovné základy zdiva. www.chocen-mesto.cz

S choceňskými hrádky a hradišti se seznámíte i při zábavné hře Geofun, kterou vás provede Hynek -duch z podhradí choceňského hradu. www.kralovstviorlicke.cz

rop eu
nahoru