Přeskočit na obsah

MODROTISK - UNESCO - ORLICKÉ HORY

01.03.2019

zdroj: DSOHP

O zápis do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO usilovalo nejen Česko, ale i Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Takzvané negativní tisknutí je jedno z nejstarších řemesel, které kvetlo v podhůří Orlických hor a i v dnešní době se s ním více můžete seznámit v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují nebo v Muzeu zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách.

Textilní tiskařská technika modrotisk se dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, o čemž se rozhodlo při zasedání na Mauriciu. O zápis kromě České republiky zažádalo i Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Metoda modrotisku má v Česku dlouhou a bohatou tradici. V 18. století byla modrotiskařská dílna téměř v každém malém městečku. Tato unikátní metoda, takzvaného negativního tisknutí je jedno z nejstarších řemesel, které kvetlo v podhůří Orlických hor a dodnes stále zdobí i kroje na Moravě. Modrotisk se používal k dekoraci látek, některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů.

A jaký vlastně postup? Matricemi se na látku tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé. Základem pro výrobu modrotisku je bílé plátno, tiskařská reserva a neopakovatelné umění každého tiskaře. Jedná se o reservážní tisk či malbu, princip výroby spočívá v nanesení tzv. Papu (tiskařské reservy) na plátno, který při následném barvení zabrání barvě v přístupu k vláknu. Proto se tato místa neobarví. Po pozdějším odstranění reservy v kyselém roztoku se objevuje motiv v bílé barvě podkladu. Nanesení reservy na plátno se provádělo pomocí opakovaného otiskování matrice vyřezané do dřevěné desky. Po dokončení potiskování se muselo nechat dílo dobře proschnout, aby nedošlo při manipulaci k obtisknutí a zároveň k nevratnému znehodnocení díla. Pak se plátno opakovaně nořilo do studené lázně s barvou Indigo. Po důkladném máchání bylo třeba plátno nechat proschnout, pak nakropit a pečlivě vyžehlit. Tím bylo dosaženo vysokého lesku. Tato údržba udělá modrotisku dobře po každém praní. Jedná se o tzv. oživení modrotisku. Modrotisk pereme v mýdlovém roztoku maximálně 40 stupňů teplém.

S technikou modrotisku a dalšími tradičními řemesly se můžete více seznámit v sále řemesel v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují, otevřeno je i mimo hlavní turistickou sezónu, v říjnu až dubnu, v úterý až sobotu od 10 do 16 hodin. Po předchozí domluvě s pracovníky muzea lze uskutečnit návštěvu i mimo uvedenou dobu. Modrotisk i matrice na tisk najdete také v Muzeu zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách. Z modrotisku se šily sukně, zástěry, kacabajky, šátky, povlečení na postele a ubrusy. Mimo jiné si tuto unikátnost můžete zakoupit v prodejně Martina ve Vamberku, která nabízí výrobky lidových řemeslníků, jako je kanafas, keramika, hračky a právě také modrotisk.

Další zajímavé články z turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko najdete zde.

 

rop eu
nahoru